Rozvoj venkova nejlépe umí řídit samotné obce

Možný rozvoj českého a moravského venkova zásadně omezuje rostoucí byrokracie, plíživá centralizace, chybějící infrastruktura a nevhodné přerozdělování finančních prostředků z centra. Na tom se shodlo téměř 400 účastníků z celé České republiky, kteří se sešli ve dnech 19. – 21. září v jihomoravské Strážnici na výroční 10. Národní konferenci Venkova. Tuto konferenci pořádal Spolek pro obnovu venkova ČR ve spolupráci s Místní akční skupinou Strážnicko a Turistickou asociací Slovácko.

Představitelé malých i větších obcí a měst, místních akčních skupin a dalších zúčastněných organizací se shodli, že je potřeba podporovat všechny aktivní obyvatele venkova a především rozvoj drobného a středního podnikání, včetně zemědělských subjektů podnikajících v místě. „U nich je záruka, že v obci svého podnikání také žijí, díky tomu k ní i okolní krajině mají osobní vztah a přirozeně se tak podílí vlastními aktivitami na udržitelném rozvoji.

„Současná politika aktivní obyvatele venkova od spolkové, sportovní, společenské a podnikatelské aktivity spíše odrazuje. Neodpovídá totiž skutečným potřebám lidí," uvedla Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova (SPOV), který je hlavním organizátorem konference. Jedinečnost jednotlivých obcí a regionů navíc není možné unifikovat začleňováním do „jednotných úřednických škatulek", jak to předpokládají některé centrálně plánované dotační programy na podporu venkova. Situace je v každé obci a v každém městě jiná, a právě proto je třeba zvýšit kompetence obcí při využití finančních zdrojů," dodává Vrecionová.

„Obce začínají vnímat, že jejich představitelé, za podpory místních akčních skupin, musí spolupracovat se zemědělci. Velkou pozornost při rozhodování v obcích je nutné věnovat aktivitám směřujícím k zachování vody a stromů v sídlech a v zemědělské krajině," doplnil manažer MAS Strážnicko Vít Hrdoušek.

Fotogalerie zde